Analyzované trosky boli získané povrchovým zberom na zarastenej skládke v južnej časti Tatranskej Javoriny. Finálne výrobky sú zriedkavé, v podstate obmedzené na zbierkový fond múzea TANAPu v Tatranskej Lomnici, ktoré poskytlo na analýzu jeden predmet – železnú naberačku.
Je známou skutečností, že zkoumání nálezů z archeologických výzkumů pomocí metod exaktních věd posunulo v posledních padesáti letech naše znalosti výrazně vpřed. Platí-li toto konstatování ve všech odvětvích archeologie, pak v archeologii, jež se zabývá výrobou a zpracováním kovů, to platí dvojnásob.Tyto metody učinily uváděnou oblast archeologie skutečně mezioborovou, pro níž začíná prosazovat název archeometalurgie. Z výsledků, z nichž mnohé byly dosaženy právě posunutím našich znalostí díky použití metod exaktních věd, lze vyvodit i obecnější poznatky.
V dubnu roku 2001 byl na semináři Archeologia technica přednesen krátký informační příspěvek k postupu prací na začlenění Moravského krasu do mezinárodního projektu Evropské cesty železa. Protože práce na projektu od té doby značně pokročily, dovolili jsme si zařadit do sborníku návrh druhé etapy projektu, který byl zpracován o postoupen k dalšímu jednání dne 27. 11. 2001.
Středověké hutnické zpracování neželezných kovů je v technologicky orientované evropské archeologii stále spíše tématem okrajovým. Jednou z mnoha otázek, na kterou dějiny techniky a archeologie zatím nedaly jednoznačnou odpověď, jsou technologické předpoklady zhotovování velkých odlitků (zvony, skulptury, sarkofágy, chrámové dveře, palné zbraně); není zcela zřejmé, jak bylo ve starověkých a středověkých podmínkách dosaženo roztavení velkého objemu slitiny, nutného pro plynulé, homogenní odlití těchto kusů.
Počátky železářské výroby na Kunštátsku jsou spojeny s nálezy strusek a úlomků vypálených hliněných dyzen, které v novější literatuře popsal R. Pleiner. Vztahují se k hoře Milenka (579,7 m) ležící mezi Rudkou a Kunštátem. Jedno z nalezišť je uváděno na jejím jižním svahu, kde byly zjištěny plochy s vrstvami dřevěného uhlí, železářskými struskami a s úlomky dyzen, které se vyskytovaly ve dvou druzích. Některé byly tlustší, hrubě provedené a podobaly se exemplářům z Rudice, Habrůvky a Obory v Moravském Krasu. Dvě z nich se však vyznačovaly jemným provedením z plavené hlíny a menšími rozměry.
Rozbory strusek od Starého hamru v Josefském údolí
Analyzované strelné zbrane – predovky pochádzajú zo zbierok Východoslovenského múzea v Košiciach, v jednom prípade (P153) ide o súkromnú zbierku.
Zaniklá středověká osada Bystřec se nachází 5 km jv. od městečka Jedovnice. Byla založena v polovině 13. století, patrně pány z Holštejna. Její zánik je možné, na základě archeologických nálezů, klást již do počátku 15. století, snad do válek markraběcích, kdy byla vypálena. Je známa vysokým počtem nálezů kovových předmětů, připadajících na jednu usedlost. To, co nám však poskytla komora U18, nás i po mnoha letech archeologického výzkumu překvapilo. Na ploše asi 4 x 5 m se nacházelo přes 40 nálezů keramických a kovových výrobků.
V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí byl v roce 2000 pracovníky společnosti ARCHAIA realizován zjišťovací archeologický výzkum v prostoru náměstí Svobody. Těžiště výzkumu spočívalo v odhalení základů a ověření stavebního vývoje kostela sv. Mikuláše, který zde stál do roku 1870.
Práce se zabývá podrobnou materiálovou analýzou a konzervací unikátního nálezu z období Velké Moravy – železného meče s nápisem ULFBERHT. Při průzkumu byla aplikována rentgenografie, metalografický rozbor a mikroskopická identifikace organických zbytků dřeva i textilu. Pomocí postupného mechanického otryskávání korozních vrstev se podařilo odkrýt daný nápis na čepeli meče. Artefakt byl dále deionizován, tmelen a opatřen povrchovou úpravou lakem.
